Tyto stránky již nejsou od r. 2020 dále aktualizovány. Nové a průběžně aktualizované informace najdete na www.abadeco.cz   Poznejte demenci správně a včas Příručka pro klinickou praxi doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. PhDr. Martina Hasalíková Rozhovor s doc. Bartošem, Recenze Cena profesora V. Vondráčka

ZOBRAZENÍ MOZKU

Je nám potěšením se podělit s vámi o naše zkušenosti se zobrazovacími metodami u Alzheimerovy nemoci a dalších demencí. Při přípravě našich internetových stránek jsme na vás mysleli a snažili se, aby byly pro vás přínosné. Budeme vděčni za váš názor a podněty a co byste potřebovali. Děkujeme vám za návštěvu a přejeme vám hezký den.

Klinická část AD centra se zabývá diagnostikou a výzkumem na dvou místech:
1. Oddělení kognitivních poruch v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech 10 km severně od Prahy
2. Poradna pro poruchy paměti na Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a Univerzitě Karlově 3. lékařské fakultě v Praze

V diagnostice a výzkumu používáme magnetickou rezonanci (MR) mozku a jednofotonovou emisní tomografii (SPECT) mozku.

1. Vyšetření magnetickou rezonancí mozku

MR mozku zobrazuje strukturu a velikost celého mozku či jeho částí. Umožňuje zobrazit mozkové nádory, poúrazová krvácení, cévní změny, které se mohou projevovat poruchami paměti a dalších poznávacích funkcí. Hlavní přínos u Alzheimerovy nemoci ovšem tkví ve sledování objemových změn objemových změn celého mozku nebo jeho částí. U pacientů s Alzheimerovou nemocí je přítomno zmenšení celého mozku a především vnitřních struktur spánkového laloku. Jedná se především o tzv. hipokampus (= mořský koník), entorinální kůru a amygdalu, a to již v časných fázích onemocnění. Podle velikosti především hipokampu lze předpovídat další rozvoj Alzheimerovy nemoci ze stadia mírné kognitivní poruchy nebo dokonce domnělého normálního stárnutí.

Na MR mozku nás speciálně zajímají struktury zodpovědné za paměť, tedy především hipokampus. Hipokampus připomíná svým tvarem mořského koníka, a proto tato část mozku získala toto označení a naše AD Centrum si ho zvolilo do loga.

Při naší výzkumné činnosti jsme vyvinuli inovativní původní české hodnocení velikosti hipokampu. Dá se hodnotit během 1–2 minut pomocí procent. Návod k tomu, určování ideálního řezu, ukázkové řezy s ilustrativními snímky a různými procenty velikosti hipokamkpu a kvízové určování 100x je po registraci volně ke stažení zde.

2. Vyšetření SPECT mozku

Ke zpřesnění a zrychlení diagnostiky demence přispívá také kombinace morfologických (MR) a funkčních vyšetřovacích metod mozku (PET, SPECT, EEG). Vzhledem k malé dostupnosti a vysokým nákladům je použití PET v běžné praxi zatím nereálné. Alternativou je běžnější SPECT mozku, který doplňuje strukturální informaci z MR o perfúzně-metabolické poměry v různých regionech mozku. Korelace výsledků metody SPECT mozku s nálezem z MR mozku nám tak poskytne komplexní morfologicko-funkční pohled na změny odehrávající se v mozku v průběhu nemoci. Zvládnutí těchto technik nabude na důležitosti s příchodem nových, specifičtějších léčebných postupů k časnému vyhledávání vhodných kandidátů a vytipování předpovědních faktorů odpovědi na různé typy léčby.

Na rozdíl od MR mozku poskytuje SPECT vyšetření mozku nový pohled na mozek. Zachycuje prokrvení a s ní související funkci dané části mozku, což se převádí do barevných map. Tak je možné sledovat oblasti mozku s dobrým nebo horším prokrvením a metabolickou aktivitou. Před vyšetřením se podává Chlorigen k zabránění hromadění vyšetřovací látky ve štítné žláze a slinných žlázách. Není nutné být nalačno. Po 10-15 minutách setrvání v klidu se podává vyšetrovací látka do žíly. V následujících asi 20 minutách se vleže v „tunelu“ zaznamenávají obrazy prokrvení mozku. Podrobnější informace o tomto vyšetření najdete zde.

Ukázkové snímky SPECT mozku z naší činnosti s perfúzním vzorcem typickým pro Alzheimerovu nemoc jako AN, pro vaskulární demenci jako VD (MID), pro smíšenou demenci jako MIX a normálním nálezem (N).

Výzkum na zobrazovací metody mozku nabízíme v AD Centru jako téma pro pregraduální a postgraduální studenty.
O našich výsledcích ze zobrazovacích metod mozku pravidelně informujeme odbornou veřejnost přednáškami a publikacemi.
Zde uvádíme přehled naší publikační činnosti k danému tématu:

Články v časopisech

2016–2020

Bartoš A, Greguš D, Ibrahim I, Tintěra J. Brain volumes and their ratios in Alzheimer's disease on magnetic resonance imaging segmented using Freesurfer 6.0. Psychiatry Research: Neuroimaging. 2019, 287, 70-74. ISSN 0925-4927. DOI: 10.1016/j.pscychresns.2019.01.014.

Šilhán D, Ibrahim I, Tintěra J et al. Parietální atrofie na magnetické rezonanci mozku u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem. Cesk Slov Neurol N 2019; 82: 91-95.

Šilhán D, Ibrahim I, Tintěra J, Bartoš A. Parietální atrofický skór na magnetické rezonanci mozku u normálně stárnoucích osob. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2018, 81(4): 414-419. DOI: 10.14735/amcsnn2018414

Kuchtová B, Wurst Z, Mrzílková J, Ibrahim I, Tintěra J, Bartoš A, Musil V, Kieslich K, Zach P. Compensatory shift of subcallosal area and paraterminal gyrus white matter parameters on DTI in patients with Alzheimer disease. Current Alzheimer Research, 2018, 15(6): 590-599. DOI: 10.2174/1567205015666171227155510

Publikace v anglickém jazyce

2011–2015

1. Mrzílkova J, Koutela A, Kutová M, Patzelt M, Ibrahim I, Al-Kayssi D, Bartoš A, Řípová D, Čermáková P, Zach P. Hippocampal spatial position evaluation on MRI for research and clinical practice. PLoS ONE 9(12): e115174. doi:10.1371/journal.pone.0115174 [LINK FullText]

2. Mrzílková J, Zach P, Bartoš A, Tintěra J, Řípová D. Volumetric analysis of the pons, cerebellum and hippocampi in patients with Alzheimer’s disease. Dementia and Geriatric Cognitive Disorders, 2012; 34(3-4): 224–234. [LINK FullText]

2006–2010

1. Peisker T, Bartoš A, Škoda O, Ibrahim I, Kalvach P. Impact of aging on cerebral vasoregulation and parenchymal integrity. Journal of the Neurological Sciences, 2010; 299(1–2): 112–115. [LINK Abstract]

2. Ibrahim I, Horacek J, Bartos A, Hajek M, Ripova D, Brunovsky M, Tintera J. Combination of Voxel Based Morphometry and Diffusion Tensor Imaging in Patients with Alzheimer’s Disease. Neuroendocrinology Letters, 2009;30(1): 101–107 [LINK Abstract]

3. 3. Kukal J, Bartoš A, Řípová D. Radial approach to 3D magnetic resonance morphology of brain in Alzheimer disease classification. Psychiatrie 2006; 10 (Suppl. 3): 43–44 [LINK FullText]

Publikace v českém jazyce

2011–2015

1. Sheardová K, Hort J, Rektorová I, Rusina R, Línek V, Bartoš A. Dementia diagnosis and treatment in Czech neurological and psychiatric practices. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2012; 75(2): 208–211. [LINK FullText]

2. Vyhnálek M, Bartoš A, Dostál V, Franková V, Holmerová I, Laczó J, Línek V, Rektorová I, Ressner P, Rusina R, Sheardová K, Vališ M, Hort J. Diagnostikujeme a léčíme demence správně a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení. Neurologie pro praxi, 2011; 12(5): 352–358. [LINK Plný text]

3. Čechová L, Bartoš A, Doležil D, Řípová D. Alzheimerova nemoc a mírná kognitivní porucha: diagnostika a léčba. Neurologie pro praxi, 2011; 12(3): 175–180. [LINK Plný text]

4. Píchová R, Bartoš A, Trojanová H, Lang O, Řípová D. Význam SPECT mozku u kognitivních poruch – porovnání klinické diagnózy a perfúzní scintigrafie mozku. Praktická radiologie, 2011; (2): 4–7.

2006–2010

1. Bartoš A, Zach P, Tintěra J, Ibrahim I, Řípová D. Jednoduchá klasifikace změn bílé hmoty na MR mozku ve stáří. Psychiatrie, 2010; 14(Suppl. 2): 44–47. [LINK Plný text]

2. Tintěra J, Ibrahim I, Bartoš A, Řípová D. Využití susceptibilitně váženého zobrazování (SWI) k charakterizaci stavu pacientů s Alzheimerovou chorobou: detekce mikro krvácení a tkáňových změn v bazálních gangliích. Psychiatrie, 2010; 14(Suppl. 2): 48–51. [LINK Plný text]

3. Bartoš A, Zach P, Ibrahim I, Řípová D. Atrofie mozkové kůry a bílé hmoty u Alzheimerovy nemoci na magnetické rezonanci mozku. Psychiatrie 2009; 13 (4): 140–144 [LINK Plný text]

4. Ibrahim I, Bartoš A, Škoch A, Řípová D, Tintěra J. Hodnocení integrity bílé hmoty in vivo v corpus callosum u pacientů s Alzheimerovou nemocí pomocí zobrazení difúzního tenzoru. Psychiatrie 2009; 13 (4): 157–159 [LINK Plný text]

5. Bartoš A, Píchová R, Trojanová H, Lang O, Řípová D. SPECT mozku v diagnostice Alzheimerovy nemoci. Psychiatrie 2008; 12 (Suppl. 3): 8–11 [LINK Plný text]

6. Bartoš A, Zach P, Diblíková F, Tintěra J, Řípová D, Brunovský M. Vizuální kategorizace mediotemporální atrofie na MR mozku u Alzheimerovy nemoci. Psychiatrie 2007; 11 (Suppl. 3): 49–52. [LINK Plný text]

7. Kukal J, Helm R, Bartoš A, Píchová R, Trojanová H, Lang O, Řípová D. Morfologická analýza segmentů 3D SPECT obrazu mozku v diagnostice Alzheimerovy demence. Psychiatrie 2007; 11 (Suppl. 3): 53–55. [LINK Plný text]

2005 a dříve

1. Bartoš A, Kukal J. Magnetická rezonance mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Psychiatrie 2005; 9 (Suppl. 3): 39–42 [LINK Plný text]

2. Bartoš A, Rusina R, Píchová R, Lang O, Tošnerová T. Demence v obraze SPECT vyšetření mozku. Prak. Lékař 2000; 11: 610–613.
    

Léčba

V poradně probíhá léčba kognitivních poruch a Alzheimerovy nemoci ověřenými léky, především memantinem a inhibitory acetylcholinesterázy.
Pro léčbu těmito nákladnými léky byla stanovena pojišťovnami tato kritéria s účinností od 1. 4. 2010:

1. lék může napsat neurolog, psychiatr nebo geriatr
2. pacient musí trpět Alzheimerovou nemocí
3. bodové hodnocení v orientačním testu MMSE musí být mezi 25–6 body pro léčbu inhibitory acetylcholinesterázy (originální přípravky Aricept, Exelon, Reminyl a jejich generické verze) a 17–6 bodů pro léčbu memantinem (originální přípravek Ebixa a jeho generické verze).

Přesná stávající verze pojišťoven zní:
Inhibitory acetylcholinesterázy (IAchE) předepisuje neurolog, psychiatr nebo geriatr pacientům, u kterých je diagnosticky vyloučena demence jiného typu než Alzheimerova a potvrzena diagnóza Alzheimerovy demence (ACH) se stupněm postižení vyjádřeným dle škály MMSE (Mini-Mental State Examination) v rozmezí dosaženého skóre 25–13 bodů včetně. Po 12 týdnech (3 měsíce) od zahájení podávání IAchE je provedeno další vyšetření pacienta škálou MMSE. Léčba IAchE je indikována při setrvání skóre, nebo jeho poklesu o nejvíce 2 body ve srovnání s hodnotou MMSE dosahovanou pacientem před zahájením léčby IAchE. Další kontroly MMSE jsou prováděny nejméně po každých 3 měsících léčby. Léčba IAchE není indikována u pacientů, u nichž po 6, 9 atd. měsících od zahájení léčby nedojde k objektivně prokazatelnému terapeutickému účinku (tj. zastavení progrese anebo pokles menší než 2 body dle škály MMSE oproti původnímu stavu) a dále při zjištěném skóre škály MMSE 12 bodů. Tato kritéria se vztahují i na léčbu pacientů trvající v rámci stanovených kritérií déle než 9 měsíců.
Rivastigmin předepisuje neurolog, psychiatr nebo geriatr u pacientů s mírnou a středně závažnou demencí u pacientů s idiopatickou Parkinsonovou chorobou.

Memantin předepisuje neurolog, psychiatr nebo geriatr pacientům, u kterých je diagnosticky vyloučena demence jiného typu než Alzheimerova a potvrzena diagnóza Alzheimerovy demence (ACH) se stupněm postižení vyjádřeným dle škály MMSE (Mini-Mental State Examination) v rozmezí 17-6 bodů. Po 12. týdnech (3 měsíce) od zahájení podávání memantinu je provedeno další vyšetření pacienta škálou MMSE. Léčba memantinem je hrazena z prostředků zdravotního pojištění při setrvání skóre, nebo jeho poklesu o nejvíce 2 body ve srovnání s hodnotou MMSE dosahovanou pacientem před zahájením léčby memantinem. Další kontroly MMSE jsou prováděny nejméně po každých 3 měsících léčby. Léčba memantinem není indikována u pacientů, u nichž po 6, 9 atd. měsících od zahájení léčby nedojde k objektivně prokazatelnému terapeutickému účinku (tj. zastavení progrese anebo pokles menší než 2 body dle škály MMSE oproti původnímu stavu) a dále při zjištěném skóre škály MMSE pod 6 bodů škály. Tato kritéria se vztahují i na léčbu pacientů trvající v rámci stanovených kritérií déle než 9 měsíců.

Denní péče v Klecanech

Nabízíme Vám kvalitní komplexní denní péči o pacienty s Alzheimerovou nemocí v moderním Denním stacionáři v Klecanech. Více informací naleznete zde.

Poradna pro pečovatele - když si nevíte rady s péčí o Vašeho blízkého

V roce 2009 se z Poradny pro poruchy paměti díky laskavé podpoře vedení Neurologické kliniky a FNKV vydělila poradna pro pečovatele. Vzniklo tak komplexní spojení lékařské péče doplněné o služby psychosociálního poradenství pro pacienty s kognitivními poruchami a Alzheimerovou nemocí. Toto sepjetí je v ČR ojedinělé.

Cílové skupině pečovatelů a blízkých se věnuje PhDr. Martina Krynská  (roz. Hasalíková), která se díky sesterské práci s klienty Poradny pro poruchy paměti mohla důkladně seznámit s problematikou dopadu Alzheimerovy nemoci na rodinný systém. S podrobnou nabídkou služeb je možné se seznámit na samostatných stránkách Poradny pro pečovatele.

Počet přístupů od 28. 12. 2015: