Je nám potěšením se podělit s vámi o naše zkušenosti s
vyšetřováním likvorového tripletu u Alzheimerovy nemoci a dalších
demencí. Pokud byste potřebovali provést lumbální punkci pro vaše
pacienty, je možné se domluvit na jejím provedení.
Při přípravě našich internetových stránek jsme na vás mysleli a
snažili se, aby byly pro vás přínosné. Budeme vděčni za váš názor a
podněty a co byste potřebovali. Děkujeme vám za návštěvu a přejeme
vám hezký den.
Klinická část AD centra se zabývá diagnostikou a výzkumem na dvou
místech:
Oddělení kognitivních poruch v Národním ústavu duševního
zdraví v Klecanech 10 km severně od Prahy
Poradna pro poruchy paměti na Neurologické klinice ve
Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a Univerzitě Karlově 3.
lékařské fakultě v Praze
V diagnostice a klinickém výzkumu Alzheimerovy nemoci vyšetřujeme
mozkomíšní mok a krev. Při Alzheimerově nemoci se do mozku ukládají
dvě hlavní špatně svinuté nebo poškozené bílkoviny. Jsou to beta-amyloid
a tau protein, které v této poškozené formě zanáší mozek a tím jej
ničí. Tau protein a další bílkovina neurofilamenta tvoří kostru
nervové buňky. Pokud je poškozena, nervová buňka se může rozpadnout.
LIKVOROVÝ TRIPLET
Likvorový triplet (celkový tau protein, fosforylovaný tau
protein a beta-amyloid 42) je užitečným ukazatelem
neuropatologických lézí Alzheimerovy nemoci, zvláště u složitých
případů jako jsou časné nebo atypické formy.
Nová diagnostická kritéria Alzheimerovy nemoci zahrnují také
zobrazení mozku a vyšetřování mozkomíšního moku, a tím napomáhají ke
stanovení pozitivní diagnózy Alzheimerova nemoc v časném stadiu. Je
to principiální změna od dřívějšího přístupu starších kritérií
Alzheimerovy nemoci vyloučit jiná onemocnění.
Analýza klíčových ukazatelů Alzheimerovy nemoci v podobě likvorového
tripletu lze využít ke spolehlivé diagnostice nejen pacientů s
demencí způsobenou Alzheimerova nemoc, ale také identifikovat
prodromální Alzheimerova nemoc u pacientů s mírnou kognitivní
poruchou, než se rozvinou všechny příznaky nemoci.
Ani jeden z parametrů likvorového tripletu nepřevyšuje ostatní v
diagnostickém potenciálu. Na rozdíl od zahraničí se nám nejlépe
osvědčil fosforylovaný tau protein, zatímco nejméně užitečný je beta
– amyloid.
Pomocí tripletu je možné určit osoby s rizikem rozvoje
Alzheimerova nemoc, a to dokonce bez objektivně prokázaného
kognitivního deficitu. Avšak není možné předpovídat dobu konverze do
demence.
Hladina fosforylovaného tau proteinu je více specifická než
celkového tau proteinu k odlišení Alzheimerova nemoc od ostatních
syndromů demence.
Snadněji dostupné spolehlivé ukazatele Alzheimerova nemoc v krvi
zatím nejsou k dispozici.
Mezi nové trendy v diagnostice Alzheimerova nemoc patří měření
oligomerů tau proteinu nebo beta-amyloidu v mozkomíšním moku nebo
naopak štěpů tau proteinu v krvi či kratších forem beta-amyloidu v
mozkomíšním moku. Ukazuje se, že oligomery jsou toxičtější než
monomerní formy.
Vysoké koncentrace celkového tau proteinu při normálních
koncentracích fosforylovaného tau proteinu mohou upozornit na
Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc.
Diagnózu Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci podporuje nález proteinu
14-3-3 v mozkomíšním moku, i když se může vyskytovat u jiných
onemocnění s rychlým a velkým rozpadem mozkové tkáně.
V diagnostice Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci má celkový tau protein
porovnatelnou nebo lepší přesnost než protein 14-3-3, ale není
součástí diagnostických kritérií Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci.
Po dlouholetém, náročném a pečlivém výzkumu se nám podařilo stanovit
normální rozsah koncentrací celkového a fosforylovaného tau proteinu
a beta-amyloidu v mozkomíšním moku s odpovídajícími senzitivitami a
specificitami:
Ukazatel v mozkomíšním moku
Hraniční koncentrace
Senzitivita
Specificita
celkový tau protein
< 334 pg/ml
72 %
85 %
fosforylovaný tau protein
< 57 pg/ml
62 %
95 %
beta – amyloid
> 448 pg/ml
38 %
92 %
Bližší informace lze nalézt v naší publikaci Bartoš et al.
Likvorový triplet (tau proteiny a beta-amyloid) v diagnostice
Alzheimerovy-Fischerovy nemoci. Česká a slovenská neurologie a
neurochirurgie, 2012; 75(5): 587-594.
[LINK Plný text]
IMUNITNÍ ZMĚNY U ALZHEIMEROVY NEMOCI
Ve výzkumu se zaměřujeme na imunitní změny u Alzheimerovy
nemoci. Konkrétně nás zajímali protilátky proti nervově
specifickým bílkovinám – tau proteinu a neurofilamentům.
Zjistili jsme zcela nové a původní poznatky o humorální imunitě u
pacientů s Alzheimerovou nemocí při srovnání s dalšími skupinami
pacientů. Dosud se považuje Alzheimerova nemoc za typicky
neurodegenerativní onemocnění, ale naše pozorování svědčí i pro
nezanedbatelnou (auto)imunitní komponentu. Změřili jsme albumin,
celkové protilátky IgG, protilátky proti tau proteinu a lehké (NFL)
a těžké (NFH) podjednotce neurofilament metodou ELISA v 80 vzorkách
sér a paralelně mozkomíšních moků (MMM) od 4 skupin osob. Jednalo se
o pacienty s Alzheimerovou nemocí, s jinými demencemi, s
neurozánětlivými onemocněními a kontrolní osoby (celkem přes 800
imunochemických vyšetření !). Vypočítali jsme intratekální syntézu
podle vzorce (poměr anti-neurocytoskletální IgG protilátek v MMM /
sérum) / (poměr celkových IgG protilátek v MMM / sérum).
Celkové množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v
krvi i mozkomíšním moku celkově bylo u zdravých pacientů vyššího
věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné. Současně
jsme zaměřili pozornost na určitou část těchto protilátek, a to
množství protilátek přímo lokálně vytvořených v blízkosti nervové
soustavy, tzv. intratekální produkované. Zjistili jsme, že tato část
protilátek proti tau proteinu a těžké podjednotce neurofilament je
překvapivě u pacientů s Alzheimerovou chorobou významně vyšší než u
ostatních osob. Zvýšené protilátky by mohly souviset se zvýšenými
nánosy špatně svinutých bílkovin nebo rozpadem nervových buněk, a
tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.
Naše nálezy mohou naznačovat specifické změny v humorální anti-neurocytoskeletální
imunitě a selektivitě u Alzheimerovy nemoci. Nevyskytovaly se totiž
ani u jiných demencí, například Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci s
velkým rozpadem neuronů a tedy velkou nabídkou cytoskeletálních
proteinů, ani u zánětlivých onemocnění nervového systému!. Tyto
imunitní pochody mohou odrážet jeden z charakteristických
neuropatologických rysů onemocnění – neurofibrilární klubíčka, která
obsahují těžká neurofilamenta a především tau protein. Kromě
prohloubení znalostí o imunitních reakcích a patogenezi by se mohly
nové výsledky uplatnit v diagnostice a léčbě Alzheimerovy nemoci
(odlišení od jiných typů demencí, očkování k eliminaci agregovaného
tau proteinu v neurofibrilárních klubíčkách).
Podrobnosti je možné si přečíst v našem článku Bartoš et al.
Patients with Alzheimer disease have elevated intrathecal synthesis
of antibodies against tau protein and heavy neurofilament.
Journal of Neuroimmunology, 2012; 252(1–2): 100–105.
[LINK Plný text]
Výzkum v neurochemii a neuroimunologii nabízíme v AD Centru jako
téma pro pregraduální a
postgraduální studenty (doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. –
postgraduální studium)
O výsledcích z klinického výzkumu týkající se neurochemie a
neuroimunologie Alzheimerovy nemoci pravidelně informujeme odbornou
veřejnost přednáškami a publikacemi.
Zde uvádíme přehled naší publikační činnosti k danému tématu:
Kapitola v knize
Deisenhammer, F.; Bartoš, A.; Egg, R.; Gilhus, NE.;
Giovannoni, G.; Rauer, S.; Sellebjerg, F.: Chapter 1. Routine
cerebrospinal fluid (CSF) analysis. In: Gilhus, NE.: European
Handbook of Neurological Management. Vol. 1. 2. ed. Oxford: John
Wiley & Sons, 2011. S. 5-17. ISBN 978-1-4051-8533-2
Články v časopisech
2016–2020
Bridel C, Wieringen W, Alvarez-Cermeño J et al. Diagnostic
value of cerebrospinal fluid neurofilament light protein in
Neurology:a systematic review and individual participant meta-analysis.
JAMA Neurology 2019, doi: 10.1001/jamaneurol.2019.1534
GAŽOVÁ, Zuzana; BEDNÁRIKOVÁ, Zuzana; BARTOŠ, Aleš; KLASCHKA,
Jan; KRIŠTOFÍKOVÁ, Zdeňka. Surface tension and intrinsic amyloid
fluorescence of serum and cerebrospinal fluid samples in
Alzheimer's disease. Biomarkers in Medicine. 2019, 13(4),
267-277. ISSN 1752-0363. DOI: 10.2217/bmm-2018-0319
GAZOVA, Z., BEDNARIKOVA, Z., BARTOŠ, A., KLASCHKA, J.,
KRIŠTOFIKOVÁ, Z. Surface tension and intrinsic amyloid
fluorescence of serum and cerebrospinal fluid samples in
Alzheimer´s disease. Biomarkers in Medicine. 2019, 13(4),
267-277. ISSN 1752-0363. DOI: 10.2217/bmm-2018-0319.
Kristofikova Z, Ricny J, Kaping D, Klaschka J, Kotoucova J,
Bartos A. Levels of 17β-hydroxysteroid dehydrogenase type 10 in
CSF are not a valuable biomarker for multiple sclerosis. Biomark
Med. 2018 Dec;12(12):1331-1340 doi: 10.2217/bmm-2018-0061.
BARTOŠ, A.; FIALOVÁ, L.; ŠVARCOVÁ, J.: Lower serum
antibodies against tau protein and heavy neurofilament in
Alzheimer's disease. Journal of Alzheimer's Disease, 2018,
64(3): 751-760. DOI: 10.3233/JAD-180039. (původní), IF:
3.476/2017; Poslední známý IF: 3.476/2017
FIALOVÁ, L.; BARTOŠ, A.; ŠVARCOVÁ, J.: Lehké řetězce
neurofilament v séru a mozkomíšním moku a stav hematolikvorové
bariéry u vybraných neurologických onemocnění. Česká a slovenská
neurologie a neurochirurgie, 2018, 81(2): 185-192. DOI:
10.14735/amcsnn2018185. (původní), IF: 0.508/2017; Poslední
známý IF: 0.508/2017
KRESTOVÁ, M.; ŘÍČNÝ, A.; BARTOŠ, A.: Changes in
concentrations of tau-reactive antibodies are dependent on sex
in Alzheimer's disease patients. Journal of Neuroimmunology,
2018, 322(September): 1-8. DOI: 10.1016/j.jneuroim.2018.05.004.
(původní), IF: 2.655/2017; Poslední známý IF: 2.655/2017
WEISSOVÁ, K.; ŠKRABALOVÁ, J.; SKÁLOVÁ, K.; ČERVENÁ, K.;
BENDOVÁ, Z.; MILETÍNOVÁ, E.; KOPŘIVOVÁ, J.; ŠONKA, K.; DUDYSOVÁ,
D.; BARTOŠ, A.; BUŠKOVÁ, J.: Circadian rhythms of melatonin and
peripheral clock gene expression in idiopathic REM sleep
behavior disorder. Sleep Medicine, 2018, 52(December): 1-6. DOI:
10.1016/j.sleep.2018.07.019. (původní), IF: 3.395/2017; Poslední
známý IF: 3.395/2017
KRESTOVÁ, Michala; HROMÁDKOVÁ, Lenka; BÍLKOVÁ, Zuzana;
BARTOŠ, Aleš; ŘÍČNÝ, Jan. Characterization of isolated tau-reactive
antibodies from the IVIG product, plasma of patients with
Alzheimer's disease and cognitively normal individuals. Journal
of Neuroimmunology. 2017, 313(December), 16-24. ISSN 0165-5728.
DOI: 10.1016/j.jneuroim.2017.09.011. IF: 2.720/2016.
KOLÁŘOVÁ, Michala; SENGUPTA, Urmi; BARTOŠ, Aleš; ŘÍČNÝ, Jan;
KAYED, Rakez. Tau Oligomers in Sera of Patients with Alzheimer's
Disease and Aged Controls. Journal of Alzheimer's Disease. 2017,
58(2), 471-478. ISSN 1387-2877. DOI: 10.3233/JAD-170048. IF:
3.731/2016.
FIALOVÁ, Lenka; BARTOŠ, Aleš; ŠVARCOVÁ, Jana. Neurofilaments
and tau proteins in cerebrospinal fluid and serum in dementias
and neuroinflammation. Biomedical Papers. 2017, 161(3), 286-295.
ISSN 1213-8118. DOI: 10.5507/bp.2017.038. IF: 0.894/2016.
Weissová K, Bartoš A, Sládek M, Nováková M, Sumová A.
Moderate changes in the circadian system of Alzheimer's disease
patients detected in their home environment. PLoS One. 2016,
11(1), "e0146200". ISSN 1932-6203. DOI: 10.1371/journal.pone.0146200.
IF=3,1
KOLÁŘOVÁ, M., ŘÍČNÝ, J., BARTOŠ, A., VOLPINA, OM., KOROEV,
DO., ŘÍPOVÁ, D., KAMYNINA, AV. Naturally occurring antibodies
against synthetic fragment of neurotrophin receptor P75 in sera
of cognitively impaired patients. SOJ Immunology. 2016,
2016(49), 1-4. ISSN 2372-0948.
Hromadkova L, Kolarova M, Jankovicova B, Bartos A, Ricny J,
Bilkova Z, Ripova D. Identification and characterization of
natural antibodies against tau protein in an intravenous
immunoglobulin product.J Neuroimmunol. 2015 Dec 15;289:121-9.
doi: 10.1016/j.jneuroim.2015.10.017. IF=2,5
2011–2015
Kristofikova
Z, Gazova Z, Siposova K, Bartos A, Ricny J, Kotoucova J, Sirova
J, Ripova D. Effects of ferrofluid and phytoalexin
spirobrassinin on thioflavin-T-based fluorescence in
cerebrospinal fluid of the elderly and multiple sclerosis
patients. Neurochem Res. 2014;39(8):1502-10, IF=2,6
Stegurová L, Dráberová E, Bartos A, Dráber P,
Rípová D, Dráber P. Gold nanoparticle-based immuno-PCR
for detection of tau protein in cerebrospinal fluid.J
Immunol Methods 2014;406: 137-142, doi: 10.1016/j.jim.2014.03.007
[LINK FullText]
Klener J, Hofbauerová K, Bartoš A, Ríčný J, Rípová D,
Kopecký V. Instability of cerebrospinal fluid after delayed
storage and repeated freezing: a holistic study by drop coating
deposition Raman spectroscopy.Clin Chem Lab Med. 2014
1;52(5):657-64. doi: 10.1515/cclm-2013-0800. IF=3,0
[LINK FullText]
Bartoš A, Fialová L, Švarcová J, Řípová D. Patients with Alzheimer disease have elevated intrathecal
synthesis of antibodies against tau protein and heavy
neurofilament.Journal of Neuroimmunology, 2012; 252(1–2):
100–105.
[LINK Plný text]
Fialová L, Švarcová J, Bartoš A, Malbohan I.
Avidity of antineurocytoskeletal antibodies in cerebrospinal
fluid and serum. Folia Microbiologica 2012; 57 (5): 415-419.
DOI 10.1007/sl2223-012-0105-x. IF=0,7.
Sheardová K, Hort J, Rektorová I, Rusina R, Línek V,
Bartoš A. Dementia diagnosis and treatment in Czech
neurological and psychiatric practices. Česká a slovenská
neurologie a neurochirurgie, 2012; 75(2): 208–211.
[LINK FullText]
Kolarova M, Garcia-Sierra F, Bartoš A, Říčný J, Řípová D.
Structure and pathology of tau protein in Alzheimer disease.
International Journal of Alzheimer's Disease, 2012; 2012(ID
731526): 1-13.
[LINK FullText]
2006–2010
Fialová L, Švarcová J, Bartoš A, Ridzoň P, Malbohan
IM, Keller O, Rusina R. Cerebrospinal fluid and serum
antibodies against neurofilaments in patients with amyotrophic
lateral sclerosis. European Journal of Neurology, 2010;
17(4): 562–566.
[LINK
Abstract]
Gažová Z, Antošová A, Krištofiková Z, Bartoš A, Říčný J,
Čechová L, Klaschka J, Řípová D. Attenuated
antiaggregation effects of magnetite nanoparticles in
cerebrospinal fluid of people with Alzheimer´s disease. Molecular Biosystems, 2010; 6(11): 2200–2205.
[LINK Abstract]
Petzold A, Altintas A, Andreoni L, Bartos A et al.Neurofilament ELISA validation. J Immunol Methods 2010,
352(1–2): 23–31
[LINK Abstract]
Hort J, Bartos A, Pirttilä T, Scheltens P. Use of
cerebrospinal fluid biomarkers in diagnosis of dementia across
Europe. Eur J Neurol 2010; 17(1): 90–96
[LINK Abstract]
Kristofikova Z, Bockova M, Hegnerova K, Bartos A, Klaschka
J, Ricny J, Ripova D, Homola J. Enhanced levels of
mitochondrial enzyme 17beta-hydroxysteroid dehydrogenase type 10
in patients with Alzheimer disease and multiple sclerosis.
Mol Biosyst. 2009:1174–1179
[LINK Abstract]
Fialová L, Bartoš A, Soukupová J, Švarcová J, Ridzoň
P, Malbohan I. Synergy of serum and cerebrospinal fluid
antibodies against axonal cytoskeletal proteins in patients with
different neurological diseases.Folia Biol 2009; 55: 23–26
[LINK Abstract]
Publikace v českém jazyce
2011–2015
Bartoš A, Čechová L, Švarcová J, Říčný J, Řípová D.
Likvorový triplet (tau proteiny a beta-amyloid) v diagnostice
Alzheimerovy-Fischerovy nemoci.Česká a slovenská neurologie
a neurochirurgie, 2012; 75(5): 587-594.
[LINK Plný text]
Vyhnálek M, Bartoš A, Dostál V, Franková V, Holmerová
I, Laczó J, Línek V, Rektorová I, Ressner P, Rusina R, Sheardová
K, Vališ M, Hort J. Diagnostikujeme a léčíme demence správně
a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení.
Neurologie pro praxi, 2011; 12(5): 352–358.
[LINK Plný text]
Čechová L, Bartoš A, Doležil D, Řípová D.
Alzheimerova nemoc a mírná kognitivní porucha: diagnostika a
léčba.Neurologie pro praxi, 2011; 12(3): 175–180.
[LINK Plný text]
2006–2010
Ressner P, Hort J, Rektorová I, Bartoš A, Rusina R,
Línek V, Sheardová K. Doporučené postupy pro diagnostiku
Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění spojených s demencí.Cesk Slov Neurol N 2008; 71/104 (4): 494–501
[LINK Plný text]