Zaregistrujte se na
www.pecujdoma.cz a do vaší
e-mailové schránky bude pravidelně chodit bulletin pro
pečující, který přináší aktuální informace, které vám v
pečování velice pomohou (od legislativy po videa jak zvládat
ošetřovatelskou péči).
Dlouhodobě nepříznivý stav nemocného a potřeba pomoci jiné osoby
v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti zakládá
nemocnému, dle zákona č. 108/2006 Sb., nárok na Příspěvek na
péči.
Z příspěvku pak nemocný hradí buď osobě blízké anebo jiné osobě –
asistentu/ce sociální péče. Dále pak z příspěvku mohou být hrazeny
služby registrovaných organizací (osobní asistence, pečovatelská
služby atd).
Na krajské pobočce Úřadu práce ČR vás budou informovat o tom, na
jaké dávky máte nárok. Zde je přehled těch nejdůležitějších z nich.
Jejich čerpání je vhodné pro každého, kdo doma pečuje o nemocného
blízkého.
Systém dávek sociální péče je způsob, jakým stát rodinné pečovatele
podporuje v jejich nelehké činnosti. Doba pečování se započítává do
doby důchodového pojištění.
O Příspěvek na péči žádá ten, kdo péči potřebuje nebo jeho
blízký, který se stará na krajské pobočce Úřadu práce ČR, v
jejímž spádovém území má nemocný trvalý nebo hlášený pobyt.
Po vyplnění formuláře Vás domů přijde navštívit pracovník/ce Úřadu
práce a provede šetření. Je důležité, aby Váš praktický lékař měl k
dispozici všechny zprávy od ostatních specialistů (abyste mu je
nosili po všech vyšetřeních jinde, na jejich základě pak píše
posudek). Poté po určité době poštou přijde rozhodnutí posudkového
lékaře s vyjádřením přiznané výše Příspěvku.
Příspěvek na péči lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí
se zabezpečením pomoci a podpory závislé osobě.
S výplatou Příspěvku na péči se pojí také povinnosti. Je třeba uvést
pečující osobu, včas se dostavit k vyšetření, informovat pracovníky
Úřadu práce o všech změnách (např. během pobytu ve zdravotnickém
zařízení) je po dobu hospitalizace výplata Příspěvku pozastavena.
Průkazky ZTP nahrazuje „Sociální karta“. Tato karta slouží
jako identifikátor osob s těžkým zdravotním postižením a zaručuje
držiteli výhody, jejichž rozsah se pojí se stupněm přiznaného
Příspěvku na péči.
I. stupeň
lehká závislost, 800 Kč/měsíc
sociální karta TP – výhody 1. stupně
II. stupeň
středně těžká závislost, 4 000 Kč/měsíc
sociální karta ZTP
III. stupeň
těžká závislost, 8 000 Kč/měsíc
sociální karta ZTP/P
IV. stupeň
úplná závislost, 12 000 Kč/měsíc
sociální karta ZTP/P
Nezapomeňte si také zažádat o příspěvek na mobilitu! Na
krajské pobočce Úřadu práce se informujte také na možnost zapůjčení
pomůcek (schodolezy, plošiny)
Pracovníci Úřadu práce vám také poskytnou kontakty na
pečovatelskou službu. Pečovatelská služba za úhradu provádí
dovážku teplých obědů a můžete také využít dalších placených služeb,
mezi které patří např. pomoc s úklidem či nákupy, pomoc při osobní
hygieně, pedikúra atd.
Často se můžete setkat s tím, že senior odmítá pracovníka či
pracovnici pečovatelské služby jako „cizí osobu v bytě“. Někdo je
proto lepší návštěvu pečovatelky či pečovatele dopředu příliš
neavizovat a rovnou je pozvat domů. Samozřejmě se může stát, že
senior bude trvat na svém a návštěva dobře nedopadne, ale častější
bývá to, že si spolu hezky popovídají a obava z „cizího člověka“ je
tak rozptýlena.
Využít můžete i služeb osobní asistence, asistenti mohou s nemocným
být po dobu, kdy potřebujete navštívit úřad či lékaře. Mohou být
poskytovány v různém rozsahu, často se mohou krýt s nabídkou
pečovatelské služby. Osobní asistent/ka by měli být vyškoleni v
komunikaci s lidmi s AN a pro nemocného funguje asistent/ka hlavně
jako společník. Rodinní příslušníci mohou osobního asistenta/ku
využít tehdy, když potřebují někam odejít a obávají se nechat
nemocného doma samotného. Výhodou osobní asistence je časová
flexibilita asistentů, mohou se u nemocného střídat a lze tak s
jejich pomocí zajistit 24 hodinovou péči v domácím prostředí.
Služby osobní asistence jsou hrazeny klientem dle ceníku příslušné
organizace.
V případě, že stav nemocného vyžaduje odbornější ošetřovatelskou
péči, poraďte se s praktickým lékařem o možnosti využívat služeb
zdravotních sester některé z agentur Home care (domácí péče).
Sestřička dohlédne na podávání léků, může nemocnému doma nabrat krev
nebo udělat převaz a nemusíte přemýšlet nad tím, jak se dostanete do
ordinace lékaře.
Můžete využít i služeb stacionáře
pro nemocné s demencí
Denní stacionáře pro seniory s AN jsou motivujícím prostředím, ve
kterém nemocný přichází do styku s dalšími seniory a neztrácí tak
možnost navazovat sociální kontakty. Pracovníci denního centra či
stacionáře připravují seniorům nejrůznější tréninky paměti,
ergoterapeutické a zájmové aktivity. Stacionáře či denní centra
zpravidla fungují každý všední den od cca 7.30 – 16 hod, senioři
mají zajištěné stravování.
Služby denního centra či stacionáře částečně hradí klient dle ceníku
příslušné organizace.
Co když se po přechodnou
dobu (např. ze zdravotních důvodů) starat nemůžete?
Pokud vás čeká např. operace a nevíte, kdo by se o vašeho
blízkého postaral během doby, kdy budete v nemocnici, informujte se
na služby odlehčovací (respitní) péče, kterou poskytují různá
pobytová zařízení (oddělení respitní péče v domovech pro seniory či
odlehčovací pobyty přímo v zařízeních).
Nezapomínejte na to, že i Vy jste tím, kdo si také zaslouží občas
odpočinout a načerpat nové síly. Konzultujte se svým praktickým
lékařem vaše obtíže a neostýchejte se vyhledat odbornou pomoc v
případě, že cítíte, že situace začíná být nad Vaše síly. Neváhejte
se obrátit na níže uvedené kontakty, pracovníci rádi pomohou,
vyslechnou Vás a poradí.
Pobytová zařízení pro nemocné s
Alzheimerovou nemocí
Blízcí nemocného se během rozhodování, kam nemocného s
Alzheimerovou nemocí (dále AN) umístit mohou obrátit buď na domovy
seniorů s odděleními se speciálním režimem či přímo na zařízení,
která jsou určena pro tyto nemocné (lze vyhledat na
www.iregistr.mpsv.cz). Umístit člověka s AN do běžného domova
důchodců není možné.
Důležité je rozhodnutí rodinných příslušníků, jak postupovat v
případě progrese AN. Pokud si vyberou možnost umístění, je dobré
pomýšlet na včasné podání žádosti o umístění ve vybraném zařízení.
Čekací doby bývají dlouhé a počet žadatelů se stále zvyšuje.
Samozřejmě, že výběru zařízení by měla předcházet jeho návštěva,
během které by rodinní příslušníci měli být seznámeni s prostředím a
chodem oddělení.
Rozhodnutí o umístění ve většině případů není pro blízké nemocného
jednoduché, mnohdy trvá dosažení rodinné shody v této věci i delší
čas.
Služby pobytového zařízení bývají částečně či zcela hrazeny klientem
dle ceníku jednotlivého zařízení.
Přehled kontaktů na pobytová
zařízení pro osoby s demencí
Vyhledávání služeb:
iregistr.mpsv.cz
Po kliknutí na odkaz se Vám objeví stránky příslušného vyhledávače,
přes který se dostanete na konkrétní zařízení dle místa bydliště.
Ve výběru – „domovy se zvláštním režimem“ – 3. odkaz v pravém
sloupci.
Pochopení smyslu toho co je nemocnému sdělováno usnadní, když se
blízcí nemocného naučí hovořit v krátkých jasných větách, jednoduše,
aby tomu dobře rozuměl. Někdy pomáhá doporučení, aby si pečovatel
předem promyslel dopředu sdělení tak, aby obsahovalo jen 1
informaci. U těchto nemocných nejsou vhodné rychlé pohyby a způsob
řeči, kterému nerozumí. U nemocných, kteří jsou podezíraví, není
vhodné v jejich přítomnosti šeptat.
Pokud nemocný dobře slyší, není potřeba křičet. Nejlepší je mluvit
příjemně a klidně. Sdělení by neměla rušit televize či rádio – tedy
další hlasy, které by nemocného mohly mást. Velmi vhodné je, při
rozhovoru s nemocným AN, stát v jeho zorném poli a dívat bychom se
mu do obličeje. Řeč je možné doprovodit například stiskem ruky či
pohlazením ramene.
Není dobré klást několik otázek najednou či stavět nemocného před
složitější rozhodnutí.
Zkušenému pečovateli mnoho napoví neverbální projevy nemocného AN, z
tváře a poloh těla i končetin lze vyčíst bolest, úlevu i agresivní
náladu.
Obvykle platí, že nemocnému s demencí příliš neprospívají změny
– např. časté přestavování nábytku, přemisťování jeho věcí nebo
pobyt v různých prostředích. Naopak, velice vhodné je s nemocným
různě „trénovat“. Např. na kalendáři mít označené jaký je dnes den,
dodržovat pravidelný režim dne, chodit na procházky tam kde to znáte
a máte spolu rádi. Nemocní AN mohou vykonávat drobné činnosti,
některé aktivity je třeba předem připravit tak, aby byly pro vašeho
blízkého zvládnutelné. Nezapomeňte, že každá pochvala a povzbuzení
jsou pro nemocné velice důležité.
Komunikace s nemocným, který má zhoršený kontakt s realitou je
velice náročná na trpělivost a klid. Pocity jako vztek, obrovská
únava, nechuť odpovídat a touha po tom „už ať je to za mnou“ jsou
naprosto běžné, neobviňujte se za ně.
Je velice důležité, aby si ten, kdo o nemocného pečuje, mohl
pravidelně minimálně 1x týdně odpočinout, našel si chvíli na sebe,
návštěvu kadeřníka nebo přátel.
S jakými projevy demence se
rodinní pečovatelé nejčastěji setkávají?
Alzheimerova nemoc se projevuje různě. Velice záleží na nastavení
vztahů v rodině před onemocněním. Vleklé problémy, nesoulad či
rodinné neshody se pak často promítají i do chování nemocného
(podezíravost, panovačnost, agresivita atd.). Dalším nárokem je
potřeba změnit komunikační schémata, přizpůsobovat je schopnostem
nemocného, což bývá, zejména pro manžele či manželky nemocných AN
velice těžký úkol.
Velmi důležité je při péči o takto nemocného člověka myslet na
prevenci rizik. Velmi často se totiž stává, že se pouští do
činností, které si už nedokáže dobře naplánovat. To pak může
zapříčinit celou řadu nepříjemností a bohužel i velké škody na
majetku a hlavně zdraví. Mezi nejčastější případy, se kterými se
setkáváme, patří:
postavení rychlovarné konvice na plynový sporák
pouštění vody
kutilské aktivity, které končí zraněním
ohřívání si jídla na plynovém sporáku bez zapálení
plamene
otevření vchodových dveří do bytu
vpuštění nejrůznějších dealerů a podpis značně
nevýhodných smluv
Zejména v pozdějších fázích nemoci je dobré zvážit podání návrhu
k omezení způsobilosti k právním úkonům. Provádí se na podatelně
soudu dle trvalého bydliště nemocného. Poté je nemocný s
pečovatelem/pečovatelkou přizván k soudnímu znalci/znalkyni, který/á
vyhotoví posudek a stanoví opatrovníka.
Nejčastější projevy, se kterými se blízcí
nemocného AN mohou setkat
Dezorientace v neznámém prostředí
– nemocný AN
zabloudí, přestává být schopen např. trefit do obchodu, na oběd
k dceři, ale zároveň nechce ztratit svou autonomii, nerozumí
obavám blízkých a často se na ně za to zlobí. Příbuzní nemocného
by měli být informování o službě České alzheimerovské
společnosti, která poskytuje náramek „bezpečný návrat“. Ten
umožňuje snadnější identifikaci nemocného AN, pokud je nalezen a
nevzpomíná si kde, bydlí a je složité zjistit kontakt na jeho
příbuzné.
Dezorientace v čase – ať už v tom, jaký je den,
měsíc, rok, tak v porozumění rytmu dne/noci. Nemocný AN často
přes den poklimbávají, zatímco v noci jsou velice aktivní. To je
pro blízké nemocného AN velice náročné, zejména pokud jsou
zaměstnaní. V lehčích stadiích nemoci pomáhá viditelné označení
roku, měsíce a dne v kalendáři a pravidelné informování
nemocného o tom, v jaké části roku se nacházíme.
Opakované kladení stále stejných otázek – to je mezi
rodinnými příslušníky hodnoceno jako jedna z nejnáročnějších
věcí, které musí čelit. Zodpovídat během 2 minut ten samý dotaz
poněkolikáté je často nad jejich síly. Někteří to řeší tak, že
na chvíli odejdou z místnosti, druzí nevydrží a nemocného
okřiknou. Rada, jak správně postupovat není. Malou pomocí může
být snad vysvětlení, že pro nemocného mají tyto otázky velký
význam, často jsou spojeny s pro něj důležitou oblastí a opravdu
zapomněl na to, že už se ptal. Není v tom úmysl pečovatele
rozzuřit, je to „prostě“ jeden z nepříjemných projevů AN.
Ztrácení věcí – nemocný AN často někam „založí“
klíče, peníze či doklady. Je pochopitelné, že nemocní chtějí
svými klíči, hotovostí a doklady disponovat. Jsou to přeci
jakési odznaky lidské identity. Zároveň je tu ovšem riziko, že
ztráta nebude bez následků. V tom může pomoci vytvoření
„náhradních dokladů“, stejně tak svazek „jiných“ klíčů, jejichž
ztráta neohrozí bezpečnost domácnosti. Někteří nemocní AN
vyžadují, aby u sebe měli hotovost, i když nerozumí její výši.
Často se pak stávají obětí lidské nepoctivosti. Tyto oblasti
jsou velice citlivé a jako ve všech sférách, i zde je klíčová
prevence ztráty, odcizení a ohrožení majetku či zdraví.
Neschopnost odpovědět na žádnou otázku týkající se
nedávných událostí, podezíravost, obviňování – to souvisí s
poruchou krátkodobé paměti. Zejména pro obětavé blízké, kteří
pečují s vypětím všech sil bývá naprosto zraňující, když jim
nebo návštěvě nemocný AN sdělí, že mívá často hlad, trpí zimou
či si postěžuje, že mu dcera vůbec nepřevléká postel atd. Rada
nebrat si to osobně v takových chvílích pochopitelně zafunguje
jen stěží. V této situaci si zbývá říct, že sám či sama vím, jak
to je a o to se opřít.
Rychlé ztrácení „nitě“ vyprávění – to bývá časté
zejména v těžších stadiích AN. Nemocný se rozpovídá, ale pak se
„zasekne¨“. Viditelně ho to trápí a pociťuje rozpaky. To se může
stále opakovat. Zde může pomoci, pokud jsou takové zdroje pro
danou situaci dostupné a vhodné, využít fotografií z dané doby,
vyprávění známých, hudby nebo filmů.
Neschopnost naučit se něco nového
– u nemocných AN je
stereotyp tím nejlepším, co pro ně můžeme udělat. I v těžších
stadiích nemoci si často bývají schopni rozpomenout, když je
někdo osloví pro ně starým známým způsobem. Naopak, naprosto
nevhodné je např. zasahovat do úpravy bytové jednotky, nový
nábytek, přemisťování věcí (samozřejmě sem nepatří např.
bezbariérové úpravy bytu či úklid, když už to nemocný sám
nezvládá). Blízcí nemocného AN často chtějí maminku či tatínka
potěšit pěknou dovolenou či pobytem. Přemístění do neznámého
prostředí je však pro nemocného AN velkou zátěží, na kterou může
reagovat naprosto neočekávaně, např. poruchami chování, utíkáním
atd. Staré známé prostředí je pro nemocného AN jedním z
důležitých bodů, které jej spojují s realitou.
Závislé chování – pečovatel má pocit, že nemocný je
na něj „přilepený“, že se bez něj nemůže ani hnout. Je
pochopitelné, že je to velice náročné, protože pro nemocného je
pečovatel jediným srozumitelným objektem v jeho okolí. Je velice
důležité dodržovat pravidelný odpočinek a „prostřídávání“ péče s
dalšími blízkými, aby si pečovatel mohl udržovat své zdroje.
Kde si stáhnout užitečné příručky pro domácí pečování
Na www.pecujdoma.cz se po
zaregistrování dostanete do sekce „ke stažení“, kde si můžete
stáhnout příručky „Pečujeme doma – rady zkušeného geriatra“ od Doc.
Z. Kalvacha a „Dožít doma“ od autorů O. Slámy, J. Drbala a L.
Plátové.
Na stránkách www.pecujdoma.cz se také dozvíte, jak např. pomáhat
s chůzí po schodech, jak cvičit v domácím prostředí, jak správně
nemocného polohovat a spoustu dalších užitečných rad. Registrace je
zdarma.
Na stránkách
www.vzpominkovi.cz je dostupná „knihovnička“ příruček pro
pečovatele a blízké lidí nemocných AN, které jsou volně ke stažení.
Obsahují řadu užitečných informací.
Odkazy na stránky s příručkami
pro domácí trénování paměti
U lidí s Alzheimerovou nemocí je velice vhodné procvičovat
kognitivní funkce.
Kliknutím na odkaz
http://www.vzpominkovi.cz/laicka-verejnost/kognitivni-rehabilitace
můžete vybrat některou z aplikací a pustit se s nemocným AN do
interaktivního trénování.
Pokud byste si chtěli materiály k trénování vytisknout, klikněte na
následující odkazy, na kterých jsou kompletní sešity pro trénování
paměti, vybírat můžete i z různých stupňů obtížnosti.
www.poradnaprouzivatele.cz Internetová poradna pro uživatele sociálních služeb.
Poradna, ve které zodpovědí všechny dotazy ohledně poskytování
příspěvku na péči, omezení způsobilosti k právním úkonům atd. V
sekci "Nejčastější dotazy" se pročítáním odpovědí dá dozvědět řada
zajímavých informací. Do poradny je možné dojít buď osobně (po
rozkliknutí odkazu "Poradny", které se nacházejí ve všech krajských
městech ČR) anebo je možné využít služeb e-poradny ze svého domova.
www.spolcest.cz Občanská poradna Společnou cestou. Poskytuje poradenství zejména ve věcech dluhového poradenství,
neschopnosti hradit nájem. Na jejích stránkách lze v sekci "Občanská
poradna" nalézt a stáhnout k přečtení řadu užitečných informací k
této problematice.
www.veselysenior.cz Nadační fond Veselý senior. Organizace, která poskytuje široké spektrum služeb pro seniory a
hlavně nabídku burzy vzájemné pomoci. Lidé tam inzerují nabídku a
poptávku po činnostech pro seniory.
www.pecujdoma.cz
Zde si v pravém sloupci „ke stažení“ můžete otevřít řadu velice
užitečných publikací s kvalifikovanými návody, jak co nejlépe
pečovat o nemocného v domácím prostředí.
www.pecujici.cz
Cílem projektu www.pecujici.cz je vzdělávání pečujících o těžce
chronicky nemocné starší rodinné příslušníky a podpora jejich
prestiže. Stránky by měly být jejich pomocníkem a mostem k vytváření
svépomocných skupin a center pečujících osob, a to bez ohledu na typ
postižení rodinného příslušníka. Obsahují kalendář akcí, příručky ke
stažení, poradnu, diskusní klub a odkazy.
www.cestadomu.cz Domácí hospic, kde Vám pomohou s péčí i Vašeho blízkého, když se
rozhodnete že se o něj postaráte doma.
www.alzheimer.cz
Portál České alzheimerovské společnosti, jejímž cílem je podporovat
pacienty postižené sydromem demence a jejich rodiny.
www.seniorum.cz
Portál provozuje občanské sdružení Život 90 za podpory Nadace České
spořitelny. Nabízí aktuality z nejrůznějších oblastí, diskusní
fórum, poradenství odborníků, virtuální výstavy, různé produkty a
služby a další rubriky.
www.vstupujte.cz
Informační server nejen pro seniory – provozuje občanské sdružení
pro podporu psychosociálních aktivit Remedium Praha. Stránky vznikly
jako součást projektu Internet a senioři, který získal finanční
podporu ze zdrojů programu EU Phare - program Podpora aktivního
života seniorů. Nabízejí literární dílnu, občanskou poradnu,
seznámení, inzerci, fotogalerii.
www.gerontologie.cz
Informační servis o službách pro seniory je zaměřen zejména na
Alzheimerovu chorobu. Nabízí přehled domovů důchodců, lékařů,
lůžkových zdravotnických zařízení, denních center a specializované
péče o pacienty s demencí.
www.senio.cz
Portál obsahuje množství článků členěných do řady rubrik, má poměrně
široké autorské zázemí, probíhá zde aktivní diskuse na více témat.
www.zivot90.cz
Stránky občanského sdružení Život 90 obsahují diskuzní fórum pro
seniory, zpravodaj Senioři, ukázky z časopisu Generace a informace o
dalších aktivitách sdružení. V sídle sdružení – Domě PORTUS - se
nachází např. Akademie seniorů (kurzy jazykové,
výtvarné, pkráce s internetem, počítačové...), respitní a rehabilitační
centrum, pracoviště zde má také dispečink Tísňové péče Areíon,
krizová linka Senior telefonu, pečovatelská služba, Informační a
poradenské centrum, Divadlo 90 U Valšů, redakce časopisu pro
seniory GENERACE a další.
www.elpida.cz
Stránky představují aktivity Nadačního fondu Elpida pro seniory.
Patří k nim zejména Zlatá linka seniorů (bezplatná služba na čísle
800 200 007), Školička internetu pro seniory, jejíž kurzy navštívilo
již přes 8000 zájemců a Zlaté listy, internetový měsíčník.
www.gerontocentrum.cz/gema
Občanské sdružení Gema se zaměřuje na podporu zdraví seniorů, rozvoj
gerontologie, geriatrie a kvality péče o chronicky nemocné. Na svých
stránkách publikuje řadu užitečných informativních materiálů ke
stažení a představuje kavárničky pro seniory.
www.umirani.cz
Informační a diskusní portál pro pečující, lékaře, nemocné a
pro pozůstalé nabízí hodně informací a také prostor pro vzájemné
sdílení a pomoc.
www.seniortip.cz
Internetový magazín nejen pro seniory provozuje občanské sdružení
Společnost SenioR. Má široké zázemí redaktorů a dopisovatelů, člení
se do více rubrik. Mezi nejsledovanější patří Diskuse, Radíme si,
Kuchařka.
www.seniori.org
Stránky vytvořené Českým helsinským výborem za finančního přispění
Evropské unie se člení na sekce Rady seniorů, Poradny,
Dobrovolnictví, Evropská unie, Dokumenty, Životní styl, Inzertní
služby a Diskuse.
www.rscr.cz
Stránky občanského sdružení Rada seniorů České republiky informují o
činnosti organizace, nabízejí vstup do několika poraden pro seniory,
z archivu je možné si stáhnout noviny ve formátu pdf Doba seniorů, a
to od čísla 1/2005.
www.e-senior.cz
Seniorský portál byl vytvořen Informačním a poradenským centrem při
Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze a v
současné době se jeho stránky naplňují. Má pomoci seniorům
orientovat se v nabídkách na vzdělávání a také umožnit vzájemnou
komunikaci s vrstevníky.
www.remedium.cz
Občanské sdružení, které má širokou nabídku služeb pro seniory – od
klubu přes občanskou, právní a rodinnou poradnu.
Tipy na užitečné knížky,
tematicky spojené s AN či pečováním
Každá z doporučených knih rozhodně stojí za přečtení.
L. Genova
Ještě jsem to já Překlad: Karina Matějů
Práh, 2009. 224 stran, 1. vydání
ISBN: 978-80-7252-272-9
Autobiograficky pojatý román popisuje strhující
příběh profesorky psychologie, která kvůli nevyléčitelné
nemoci postupně ztrácí paměť i vzpomínky. Pro blízké
nemocných kniha poutavou formou přibližuje svět a
prožívání lidí s demencí.
H. Buijssen
Demence: průvodce pro rodinné
příslušníky a pečovatele Portál, 2006. 132 s., 1.
vydání
ISBN 80-7367-081-X
Výborná kniha, která srozumitelným způsobem
přibližuje pečovatelům svět nemocného AN.
Vřele doporučujeme!
D. Klevetová,
I. Dlabalová
Motivační prvky při práci se
seniory Grada, 2008. 202 stran, 1. vydání
ISBN 978-80-247-2169-9
Skvělá příručka autorek, které se dlouhodobě věnují
práci se seniory. Velmi pěkně napsaná a výjimečně dobře
čtivá.
J. Šiklová
Matky po e-mailu
Kalich, 2009. 160 stran, 1. vydání
ISBN: 978-80-7017-124
Výjmečná publikace přední české gerontoložky, zaměřená
mimo jiné na vyrovnávání se se změnou role matky a vývoj
vzájemného vztahu matka x dcera během dlouhodobého
pečování.
H. Janečková, M. Vacková
Reminiscence Portál, 2010. 152 stran, 1. vydání
ISBN978-80-7367-581-3
Tato kniha popisuje metodu, jak pracovat a kultivovat
komunikaci s nemocným AN. Využití reminiscence –
vzpomínání je branou do světa minulosti nemocného a
určitě stojí za to některé techniky vyzkoušet v domácím
prostředí.
G. Prouty, D. Van Werde,
M. Pörtner Preterapie
Portál, 2005. 197 stran, 1. vydání
ISBN 80-7178-949-6
Preterapie je název způsobu, jak přistupovat k nemocným,
kteří mají narušený kontakt s realitou. Nabízí řadu
velice přínosných technik, ale hlavně myšlenkový koncept
přístupu a porozumění světu těchto nemocných.
J. Suchá
Cvičení paměti pro každý věk
Portál, 2007. 175 stran
ISBN 978-80-7367-199-0
Tato kniha obsahuje řadu kognitivních cvičení, vybraných
a seřazených tak, aby se nikdo během cvičení nenudil.
Výborná k procvičování paměti v domácích podmínkách.
J. Suchá
Trénink paměti pro každý věk
Portál, 2008. 202 stran
ISBN 978-80-7367-438-0
Tato kniha je pokračováním „Trénink paměti pro každý
věk“, také obsahuje řadu kognitivních cvičení, vybraných
a seřazených tak, aby se nikdo během cvičení nenudil.
Výborná k procvičování paměti v domácích podmínkách.